V noci chodil mestem pruvod stavkujicich. Pritom hrali na dechove a bici nastroje. Kraval byl az dlouho do noci, pricemz postradal jakykoliv rytmus a souhru. V noci byla poradna zima, ulehali jsme v cca 10 stupnich (v hostelech se proste netopi), nastesti bylo pripraveno 5 tlustych dek, takze jsme se pod nima nemohli ani pohnout. Ale je fakt, ze zima nam diky tomu nebyla. I kdyz vcera vecer blokada mesta skoncila a vsichni nas ujistovali, ze dnes bude vse v pohode, na autobusovem nadrazi nas prave ujistili, ze odjet do Uyuni muzem snad nejdrive az dnes vecer v 18:00 misto planovanych 11:00. Autobusak lezi ve ctvrti, kde nic neni, centrum mame projite, venku je zima, vsude pobihaji psi vsech moznych velikosti, barev a delky chlupu (jen ne ti cistokrevni).
Tady pridavame par postrehu z cest:
- Cestovani po Bolivii je daleko slozitejsi nez po Peru. Neexistuji tu tzv. nahaneci, kteri by nam hned po prijezdu do mesta zaridili ubytovani, nabidky mistnich zajimavosti, masaz nohou atd.
- Smlouvat se tu prakticky neda, pouze 2x jsme ukecali taxikare na nizsi cenu. Bolivijci proste smlouvat vubec nechteji. Na druhou stranu ceny nemaji nehorazne nadsazene jak v Peru.
- Pouze jednou jsme narazili na trh, kde by se mohli vyradit turisti.
- Stavkuje se tu mnohem casteji nez v Peru.
- Dolary nesmi byt ani trochu poskozene, zato z mistni meny - pesos Bolivianos, muze byt uplny salat.
- I kdyz mistni zvykaji koku a zbytky plivou kolem sebe, prodavat jsme ji nikde nevideli (ani vyrobky z ni, krome caje).
- V Santa Cruz nas na ulici jmenem Colon posilali todo recto, taky kam jinam, ze ano..... :-)
- Kdykoliv autobus pribrzdi nekde v civilizaci, pres okynko se zacne prodavat vsemozne jidlo a piti. Napr. jsme videli takto prodavat uvarene vajicka s bramborama v igelitovem pytliku. Nekdy vpusti ridic prodavacky dovnitr autobusu. Pak ale vetsinou vyskakuji za jizdy o kus dal.
- Silnice oznacene jako dalnice maji asfalt a stav nasich silnic treti tridy.