Pantanal

Po probdele noci, kdy nam rev vetraku a silene vedro nedovolili usnout, nas v pet rano cekala snidane. Privital nas ridic Pablo, jako vystrieny z fakulty telesne kultury (pro Olomoucaky) a nas anglicky mluvici pruvodce v cervene pletene cepici, ktery se predstavil jako Anakonda. Jeste s nami jela jedna zena, jejiz funkci jsme plne nedokazali odhalit. Nase batohy nalozili na strechu maleho nakladacku se samolepkou expedice Pantanal a my s pruvodcem jsme se usadili na korbu. Cekala nas zatim nepredstavitelne dlouha cesta (avizovali 9 hodin) na rodinnou farmu do sameho stredu Pantanalu. Asfalt skoncil hned za mestem a siroka prasna cesta se par km po preplaveni Rio Paraguay zmenila jen ve vyjete koleje. Z pocatku jsme projizdeli castecne zaplavenym uzemim se spoustou lagun, porostlych vodnimi kvety. Na brezich se vyhrivaly stovky kajmanu, vsude bylo obrovske mnozstvi ptaku, sem tam se v blate valela kapybara, zahledli jsme prase pekari, mistni jelinky a taky se nam postestilo videt rodinku vyder obrovskych. Postupne vody ubyvalo a krajina se menila v nekonecne kravi pastviny s roztrousenou zeleni. Za sebou jsme meli asi 4 hodiny cesty, kdyz nam pruvodce rekl, ze uz zbyva otevrit jen 37 bran a budeme na farme. Cely Pantanal je totiz rozdeleny na velke mnozstvi oplocenych pastvin, ktere jsou 2x za rok totalne zaplavene. Voda pak ustupuje a zustavaji jen mala jezirka a reky. Pripadali jsme si jak na safari. Z korby nakladaku byl skvely vyhled. Krome stad bilych hrbatych krav, ktere obcas hnali na konich cowboyove praskajici bicem, se kolem cesty pasli jelinci, nanduove, prasata, kapybary. Kdykoliv jsme chteli, auto zastavilo, a tak jsme behali ve vedru 36 st. s pasovcem, nosalem, plasili jsme kajmany. V lagunach se prochazeli obri capi jabiru, nad nami krouzili kondori, z der v zemi vykukovaly sovy, vse jsme fotili ostosest. Po jedenacti hodinach nas pruvodce konecne zavrel 37. branu a my konecne dorazili na farmu. Privitala nas mistni rodina, starsi manzelsky par se synem. Po vyborne veceri se kolem 21h. vypnul proud a vsichni ulehli. Rano jsme opet vstavali pred 5 hodinou. S pruvodcem Anakondou jsme do naproste tmy vyrazili hledat zvirata, ktera aktivuji brzo rano. Stesti jsme moc nemeli, vysledkem 2,5h prochazky byl jeden tukan a dva jelinci. Pri navratu na farmu se nam podarilo videt 2 druhy velkych papousku Ara a spoustu malych zelenych papousku. Po snidani jsme vyrazili autem asi 2h k rece. Ta byla jak  z filmu Cesta do praveku. Nadherne zatociny, plaze, pruzracna voda plna ryb, vcetne pirani, kajmani, mrtve stromy v rece i kolem ni, na nichz sedeli ptaci. Idealni prostredi na to se vykoupat. A tak jsme se vykoupali a dokonce jsme i zustali celi :-) Odpoledne jsme s jednim mistnim cowboyem vyrazili prohnat par krav na konich. Ze zacatku jsme vubec nevedeli jak se kone ridi, ale nakonec nas nasi kone Hatatitla (Blesk) a Ilci (Vitr) dovezli spolehlive kam jsme chteli. Po veceri nas cekalo nocni safari. Pruvodce jel na strese nakladaku a obri vykonnou svitilnou hledal zvirata. Tak se nam podarilo videt jelinky, nandu, stromoveho mravenecnika, kapybary, hromady kajmanu a na zaver dokonce i tapira. Anakonda nam tvrdil, ze zahledl na chvili i ocelota. Pred tim, nez jsme sli na kute nas zavolal Pablo, at sledujeme stopu v pisku, sirokou asi 10 cm. Sli jsme po stope a na jejim konci byl obri brouk z celedi vrubounovitych. Treti den jsme vstavali az kolem 6 a jeli k rece chytat pirane. Behem chvile jsme meli nachytany cely kybl (zvlaste J se ukazala byt nedostiznou lovkyni), lakali jsme na mrtve ryby kajmany. Co jsme nalovili, tak Pablo usmazil a vse jsme zbastili. Zaver nam u reky zpestrilo pozorovani opic - vrestanu a stromoveho mravenecnika. Cestou na farmu jsme nekolikrat uvideli tukany a znovu jsme meli stesti na tapira. Vecer jsme poprali nasemu pruvodci k narozeninam, dostal panaka slivovice a sojovy suk. Brzy jsme ulehli, jelikoz rano jsme jiz opet pred patou hodinou vstavali a vyrazeli na cestu zpet. Ta trvala 12 hodin. Unaveni, zapraseni, naklepani a uvareni ve vlastni stave (v Pantanalu bylo pres den 34-37 st. ve stinu) jsme v brazilske Corumbe zasli na jedno pivo. Lahvace davaji do termo obalu. Puvodni plan prekrocit jiz tento den hranici ztroskotal, jelikoz se hranice zavira v 17:30, coz jsme nemeli sanci stihnout.