Jeste par dlouhejch chvil, zbejva nam a tam je cil, a tak zpivej o Santa Cruuuuuz..........
Uryvek teto pisne se stal pro nas hymnou poslednich dnu. Po nocnim prejezdu z Ria do Sao Paula jsme po osmi hodinach stravenych na letisti uplnou nahodou zjistili, ze nas let do Bolivie leti o hodinu drive. Za dalsich dvacet minut vsak let zmizel z tabule odletu uplne. Sli jsme se tedy poptat co se deje. Za prepazkou bylo sice pet zamestnancu spolecnosti AeroSur, ale nikdo neumel anglicky. Kdyz pochopili, ze portugalsky to s nami nepujde, alespon ve spanelstine nam vysvetlili, ze let byl zrusen a nase letadlo nepoleti ani zitra, ale az v sobotu. Mezitim sehnali cloveka co vladl anglicky. Zacalo dlouhe dohadovani, vysvetlovani, hledani moznych reseni, pricemz jsme volali asi pul hodiny do Cech na Student Agency, pres ktere mame koupene letenky. Asi po hodine a pul bylo jasno. Zustavame do soboty v Sao Paulu a AeroSur nam zaplati hotel. Posadili nas do minibusu a ten nas zavezl do hotelu Matiz, ktery byl trochu jine tridy, nez na kterou jsme byli dosud zvykli. Aspon jsme se poradne najedli, vyspali, shledli tenis - Berdych vs Djokovic, nekolik fotbalovych a futsalovych zapasu, neveda zda fandit Uruguayi ci Paraguayi. V sobotu po obede nas jsme si pred odjezdem z hotelu vychutnali Caipirinhu a v dobre nalade vyrazili zpet na letiste. Tentokrat jsme byli uspesnejsi. Letadlo letelo, i kdyz na zacatku melo letet o hodinu driv, ale nakonec melo hodinu zpozdeni. Do Santa Cruz de la Sierra jsme doleteli pozde vecer. Prvni nase kroky smerovaly opet do kancelare Aerosur, protoze nas navazujici let do Sucre mezitim odletel. Byli jsme ujisteni, ze dalsi letadlo urcite poleti za dva dny. Ukecali jsme taxika na levnejsi cenu a nechali se dovest do centra jeden a pulmilionove metropole Santa Cruz. Tady to i pred pulnoci zilo. Na namesti korzovaly desitky pekne oblecenych lidi, hrala hudba. Kolem hlavniho namesti byly same cukrarny ovesene balonky, byli tam klauni, spousta deti, ve vylohach naprosto uzasne dorty vsech barev a tvaru. Ubytovani jsme sehnali hned na druhy pokus primo nad jednou cukrarnou. Pokoj byl prostorny, tmavy, tech par svabu co tam behalo jsme zlikvidovali, ale hlavne mel vetrak.
Druhy den rano jsme se vypravili na prohlidku mesta s mnozstvim kolonialnich budov a pote jsme se nejprve taxikem, a pak i mistnim autobuske zvanym mikro dopravili do 15km vzdaleneho ekologickeho centra. Velice akcni a pouze spanelsky mluvici pruvodkyne s nami doslova probehla behem hodiny kolem vsech palem, stromu, keru a jinych kvitek. Jako bonus tam meli par zdejsich zvirat. Pak uz jsme se prochazeli po parku sami, fotili pulmetrove motyly a jine hmyzaky. Zbytek dne jsme venovali prohlidce dalsich casti mesta, mistniho trziste, autobusoveho a vlakoveho nadrazi v jednom. Zlatym hrebem dnesniho dne byla navsteva mistni restaurace s velkym grilem, na kterem se opekalo maso, parky a spousta dalsich veci, ktere vonely siroko daleko. Objednali jsme si mix grill pro dve osoby a pivo. Za chvili vedle naseho stolu pristal maly gril s hromadou ruznych kousku. Nadsene jsme se vrhli do jidla. Nektere kusy jsme identifikovali az po podrobnejsim prozkoumani, o nekterych dosud nevime co byly zac. Nejvetsi pochoutkou mistnich je penis z byka a byci zlazy a pak nejake krucanky ve tvaru male vanocky, coz bylo nejspise tenke strevo. Mimo to tam bylo i normalni maso, srdce, klobasky. Ochutnali jsme vse. Ne vse bylo dle naseho gusta a nektere casti jidla jsme nesnedli. Toto vse bylo servirovano s ryzi a maniokem. S totalne nacpanymi pupky jsme se odebrali na kute.
Ted jsme na letisti v Santa Cruz a doufame, ze za hodinu a pul nam poleti letadlo do Sucre.